Emil Kalbaß

Emil Kalbaß se narodil v Schönbachu v okrese Löbau. Zaměstnáním byl zámečník.

Byl Reichsbannermannem a aktivním bojovníkem proti Hitlerovu fašismu.[1] Antifašista Emil Kalbaß byl první obětí fašismu v Žitavě. Byl zavražděn SA.

Volby z roku 1929 v roce 1930 ukázaly, že se i v Žitavě podařilo nacistům prosadit se mezi střední vrstvy. Poté, co odpadl strach z policie, mohli při pochodech snadno demonstrovat svoji sílu. Po enormním propagandistickém úsilí měl být 13. února 1931 s velkou pompou přivítán na nádraží poslanec Říšského sněmu za NSDAP Prof. Helbig, učitel na žitavském reálném Gymnáziu. Cílem pochodu s pochodněmi byl dnešní lidový dům, kde se měla konat fašistická propagandistická akce. Těmito akcemi chtěli nacisté zastrašit pokrokové lidi a přilákat nové členy. Obvodní vedení KPD (Komunistická strana Německa) a SPD (Sociálně-demokratická strana Německa) se domluvili na společné protiakci. Pochod nacistů byl přes obrovské nasazení policie katastrofou. Stovky dělníků v masopustních maskách se za velkého hluku tlačili mezi fašisty a udělali z jejich pochodu masopustní průvod. Fašisté přísahali pomstu.

Hned na 23. 2. svolali další pochod. Jako podporu si zavolali posilu z Amtshauptmannschaft Löbau. 22. února vyzval Martin Wehnert na jednom antifašistickém shromáždění k protidemonstraci. 13. 2. však přišel sekretář SPD Johannes Schoening s nápadem raději přenechat ulice fašistům. Komunisté a nestraníci se ale přece jen rozhodli k postavení se vůči pochodu. Již od začátku průvodu docházelo k roztržkám s policií a rváči SA. Teprve až po hodinovém zpoždění mohli fašisté zahájit svůj pochod s pochodněmi. V žitavském Novém městě došlo k masivním střetům, kdy fašisté brutálně udeřili na antifašisty bez toho, aby zakročila policie. V důsledku toho začaly na nacisty a policii padat lahve a kusy ledu. Policejní komando zaujalo pozice k vyklizení náměstí. Fašisté využili příležitosti a střelili dva dělníky. Dělník Albecht Voigt byl těžce raněn, 29-letý Emil Kalbaß byl zabit. Vrazi nebyli nalezeni.

Tato chladnokrevná vražda vyvolala pohoršení mezi demokratickou veřejností daleko za hranicemi Žitavy. V důsledku toho se museli případem zabývat žitavští radní. Hledání vrahů ale přišlo vniveč, protože se vrahům dostávalo podpory ze strany policie a primátora Zwingenbergera (SPD). Po tomto krvavém činu bylo možné vybudovat širokou antifašistickou obranu, poté co v souvislosti s vraždou značně poklesl respekt vůči fašistům. SPD a především její pravé křídlo však nadále odmítali spolupráci s antifašisty. V prosinci 1939 byla Emilu Kalbaßovi věnována vzpomínka na 3. stranickém dnu. Jeho jméno bylo dáno na pamětní desku antifašistům, kteří zahynuli v boji proti nacismu. Až do přejmenování v roce 1990 na Dr. – Gerd – Sommer – Str. byla Emilu Kalbaßovi věnována ulice v Žitavě.

Zdroj:

[1] Revolutionäre und Kämpfer der ersten Stunde des Kreises Zittau

Responses are currently closed, but you can trackback from your own site.

Comments are closed.

Powered by WordPress | Compare Premium WordPress Themes
Gedenkkultur.info, c/o. Infoladen Zittau, Äußere Weberstraße 2, 02763 zittau